Jaké byly vaše první kroky při realizaci Pébéčka?

Postupovala jsem podle aplikace školní Pébéčko, kde bylo vše připraveno. Na začátku jsem informovala třídní učitele, kteří podle metodiky seznámili děti s Pébéčkem. Žáci od 4. do 9. třídy, kteří se Pébéčka zúčastnili, dostali úkol zamyslet se nad tím, co by chtěli ve své škole změnit, co jim chybí, co by se jim líbilo. Na to měli čas přes víkend, kdy jsme jim zároveň doporučili poradit se s rodiči. Přes víkend si rozmysleli, jaký návrh chtějí prosazovat a jak vytvořit kampaň.

Jak se žáci s kampaní popasovali?

Děti většinou malovaly plakáty, které vyvěsily po škole nebo vyrobily letáčky s popisem projektu, které o přestávce rozdávaly. Do příštího ročníku bychom chtěli žáky povzbudit k inovativnější kampani.

Následovala prezentace a výběr projektů. Jak probíhal samotný výběr?

Nakonec jsme vybrali 2 až 3 návrhy za každou třídu, které byly určeny k prezentaci na společném setkání. Tam žáci představili své projekty, celkem jich bylo 13, které byly předány k vyhodnocení realizovatelnosti. Na všechny návrhy se podívala paní ředitelka. Do závěrečného hlasování postoupilo 5 projektů.

‍

O kterých projektech se nakonec hlasovalo?‍

Byly to stolní hry, vybavení do tělocvičny, podsedáky na židle, hygienické prostředky na WC a věšáky na klíče.

‍

‍

‍

‍

‍

‍

‍

‍

‍

‍

‍

‍

Poté, co proběhla kampaň k projektům, se přistoupilo k samotnému hlasování. Jak proběhlo?

Měli jsme k dispozici 5 notebooků, které jsme dali do jedné třídy. Žáci po třídách chodili do učebny a na nich hlasovali. S tím nebyl žádný problém. Hlasování opět probíhalo v aplikaci Školní Pébéčko. Nakonec vyhrály 2 projekty - vybavení do tělocvičny a stolní hry.

‍

‍

‍

‍

‍

‍

‍

‍

‍

‍

‍

‍

Jak se vám s aplikací Školní Pébéčko pracovalo?

Na začátku jsem z toho měla strach, jestli to zvládnu. Během školení jsem měla určité obavy. Musím ale říct, že když jsem se přihlásila a začala s aplikací pracovat, tak jsem byla příjemně překvapená - bylo to opravdu jednoduché. Ta aplikace je fakt výborná. Zároveň jsem věděla, že mám vaši podporu a kdykoliv můžu zavolat. Nakonec jsem nevolala, v aplikaci bylo vše připraveno, byly tam návody a postupy krok za krokem, takže jsem věděla, co mám dělat. Nemusela jsem plánovat a složitě přemýšlet, v aplikaci je to zobrazeno pomocí úkolů, které jsem si postupně odškrtávala. Za to jsem moc ráda.

Myslíte, že by bylo náročnější uspořádat participativní rozpočet, pokud byste neměla k dispozici aplikaci, ale třeba jen nějakou brožuru, kde by byla metodika popsaná?

Neříkám, že to je nemožné, ale určitě by to bylo pro mě náročnější. Už samotné sčítání hlasů by zabralo hodně času. Takhle to bylo pohodlnější a rychlejší a snazší. Bez jakékoliv metodiky, byť jen papírové, bych to asi nezvládla vůbec. Na začátku jsem vůbec ani netušila, co to Pébéčko vlastně je. Ale zrovna v tu dobu probíhal v Brně městský participativní rozpočet, tak jsem si to rychle propojila. Žáci se byli podívat na náměstí Svobody, kde byly vystaveny návrhy projektů. Navíc děti viděly, jak to probíhá ve velkém a učilo je to principům demokratické společnosti. Ta provázanost byla skvělá.

Když se zpětně podíváte na celý proces Pébéčka, jaký z toho máte pocit?  Můžete porovnat vaše očekávání s tím, jak to reálně proběhlo?

Já jsem z toho hodně nadšená. Ve finále to bylo mnohem jednodušší, než jak jsem se toho obávala. Myslela jsem si, že mi to zabere spoustu času, než do toho proniknu a že to vedle svých běžných povinností nezvládnu. Mělo to ale rychlý spád. Když jsme se bavili o tom, že to jde zvládnout za 3 týdny, tak jsem tomu nevěřila, že by to šlo. My jsme to měli naplánované na 5 týdnů, ale teď už vím, že i za 3 týdny by to šlo v pohodě zvládnout. Celý proces hodnotím kladně a pozitivně.

Půjdete do Pébéčka znovu?

Pokud mám mluvit sama za sebe, tak určitě ano.

V rámci Pébéčka bylo rozděleno celkem 30 tisíc Kč. Realizovány byly 2 projekty, každý do 15 tisíc Kč: vybavení do tělocvičny a stolní hry. Ve škole se Pébéčka zúčastnili žáci od 4. do 9. třídy a celkem jich odhlasovalo 128.