‍

“Lidé nechtějí hned vstupovat do politiky, ale chtějí dostat příležitost ovlivnit, jak vypadají místa, kde žijí. Chtějí mluvit třeba do toho, kde bude stát lavička,” pronesla ve svém příspěvku Amelie Loye z australské firmy Engage 2, která dodává řešení pro digitální participaci tamní vládě. Ve své přednášce zmínila příklad novozélandského města, kde se po zemětřesení občané vyjadřovali k tomu, co se má postavit v centru poničeného města. ”Změnu máte ve svých rukou. Zavedení participativních procesů do běžné politiky bude mít mnohem pozitivnější dopad na stav demokracie než jakýkoli čtyřletý politický mandát,” obrátila se k účastníkům konference Loye. Po ní vystoupil kanadský profesor a prezident Rady pro sociální plánování města Toronto, Mitchel Kosny, kterého vystřídal Moritz Ritter z berlínské organizace Liquid Democracy.

“Nemáme malé cíle. Tím, co děláme, se snažíme změnit fungování demokracie na lokální úrovni. Zapojujeme občany do rozhodování a snažíme se pomocí technologií zmenšovat propast mezi politiky, administrativou a občany,” vysvětlil Ritter. Liquid Democracy vyvíjí multifunkční open-source software Adhocracy a také online aplikaci meinBerlin, která usnadňuje proces participace jak občanům, tak radnicím. V minulém roce tak Berlíňané hlasovali například o tom, jak se má využít areál bývalého letiště Tempelhof v centru Berlína. Přes 8.300 obyvatel přišlo s 350 nápady, jak populární odpočinkové místo využít a návrhy nyní zpracují zástupci města.

Na konferenci se mluvilo také o konceptu “smart cities”, efektivním využívání chytrých technologií ve městě. Na řadu přišlo i téma stárnutí populace a jak na něj připravit infrastrukturu měst. Jiří Hrabě z organizace Elpida představil inspiraci Japonským městem Toyoma, které od OSN získalo ocenění Město budoucnosti. “U nás se investuje hlavně do stavby nových domovů pro seniory. V Japonsku investují naopak do aktivit v rámci města. Když starší lidé mají jak a za čím do města jezdit a setkávat se, průzkumy ukazují, že pak mohou být až o 5 let déle plně aktivní a soběstační,” popsal praxi v Japonsku Hrabě. V roce 2050 bude v Česku 3 milionů lidí v důchodovém věku. Mezinárodní konference Propojené město se uskutečnila v pražském Centru pro architekturu a městské plánování (CAMP) den po zasedání Ekonomické a sociální Rady OSN (ECOSOC) na Ministerstvu zahraničí, kde se jednalo na podobné téma. Efektivnější propojování komunit a větší míra participace je v globálním měřítku chápána také jako nástroj naplňování tzv. Agendy 2030 a dlouhodobých rozvojových cílů OSN.