V Říčanech už máte s pébéčkem první zkušenosti. Co vás v jeho průběhu nejvíce překvapilo?

Překvapily mne dvě věci – jednak zájem lidí. Víte, on je cenný každý člověk, který pro své okolí, veřejný prostor či sousedy chce něco udělat. Nemluvím o lidech, kteří už jsou za vodou a můžou finančně přispět na dobrou věc. Mluvím o těch, kteří každý den pracují, řeší běžné rodinné problémy, kteří jsou unaveni normálními lidskými strastmi. A takových přišlo s nápadem tři desítky. Druhé překvapení je trochu negativní, překvapil mě odpor opozice z ODS nebo ANO. Není týdne, kdy se o projekt zle neotřeli. Možná v tom cítí ohrožení, možná chtějí rozhodovat sami. Pozitivní nadšení občanů ale tohle „politikařeníčko” překonává.

Jste starostou druhé volební období. Pomohlo vám pébéčko nějakým způsobem vystoupit ze „starostenské bubliny“?

Určitě. Jen si myslím, že společnost vnímá roli starosty trochu jinak než to opravdu je. Starosta se mezi lidi dostane, má vůli jim naslouchat. Přeci jen chce obhájit své kroky. Ten, kdo může mít veřejnost tak trochu na „háku“, jsou úředníci. Někdy jim vleze razítko do hlavy a rozhodují z pozice moci. No a ten starosta je může jen stěží vyhodit, protože jsou před ním chráněni zákony. Myslím, že pébéčko může nastavit komunikaci veřejnosti a úřadu. To je o dost důležitější. Věřím, že lidé mají v sobě víc nutkání k dobru a prospěšnosti, takže pébéčko může dát směr úředníkům a radnici jako celku.

Jste díky pébéčku chytřejším starostou?

Víte, já si nepřipadám vůbec chytrý. Spíš je to naopak, jen mám v životě štěstí Forresta Gumpa. Ocitnu se někde a tam něco řeknu, napíšu či do něčeho nechtěně strčím… a pak se z toho stane něco, co mě přesahuje. Pébéčko je nástroj, jak se takovým člověkem, který mění svět, může stát skoro každý. Je to jednoduše krásné. A pro mocného starostu z akvária to může být odraz reálného světa.

Participativní rozpočet („pébéčko” z anglického Participatory Budgeting) je proces, ve kterém občané v několika krocích rozhodují o tom, jaké projekty budou podpořeny z části městského rozpočtu. Občané se nejprve setkají a povídají si o tom, co by bylo v jejich městě dobré udělat. Pak navrhují konkrétní projekty a v hlasování všech obyvatel se pro ně snaží získat podporu. Vítězné projekty pak město zrealizuje.