Hlasování se nyní připravuje například na Praze 10, kde lidé přes webový formulář podali 50 návrhů. Konečný počet projektů bude nižší, v současné době probíhá vyhodnocování jejich proveditelnosti například z hlediska územního plánu nebo nákladů. Další městskou částí Prahy, kde se do PB pustili, je Zbraslav. Zastupitelstvo jej schválilo na zkoušku na rok a podle úspěšnosti uvidí, jestli bude pokračovat. Sešlo se zatím 11 projektů. Občané budou rozhodovat o využití 600 tisíc korun na jejich realizaci.

První ročník (PB) nedávno skončil v Semilech. Hlasování se tam účastnili občané starší 16 let a tak i mladí lidé měli možnost ovlivnit dění ve svém městě. „Participativní část rozpočtu je pro rok 2016 určena ve výši 1 milionu korun, přičemž náklady na jednotlivé investiční akce nesmí překročit 50 % z této částky,“ sdělil na webu města Tomáš Sábl, místostarosta Semil.  Dodal,  že participativní rozpočet zatím naplňuje očekávání města. „Návrhy jsou různého charakteru. Od betonového stolu na ping pong, přes rekonstrukci dětského hřiště a chodníků, až po vypsání architektonické studie na biotopové koupaliště,“ řekl Sábl.

O tom, že v příštím roce vyčlení část rozpočtu právě na participativní rozpočtování, se rozhodli také v Brně. “V příštím roce se nejvíce těším na projekt PaRo – participativního rozpočtu, v němž budou moci lidé sami rozhodnout, jak naložit s vyčleněnou částkou z rozpočtu. Spolupracovat na tom budeme společně se studenty FSS MU. Využijeme tak jejich názorů a potenciálu, jak jsme slíbili před volbami,” napsal na svůj FB profil Martin Landa, starosta největší městské části Brno-střed.

Ve světě koncept participativního rozpočtování používá více než tisícovka měst. V portugalském Cascais (na snímku), městě vzdáleném jen 15 kilometrů od Lisabonu, jej využívají už pět let. Letos překonali rekord v zájmu veřejnosti, když o tom, na jaké projekty půjdou 4 milionů EUR, které radnice vyčlenila,  rozhodovalo 55 tisíc lidí.

Zájem veřejnosti tak překonal průměrnou účast v komunálních volbách. Právě s Cascais jsme navázali intenzivní spolupráci a snažíme se tamní know-how předat českým městům. Nejen těm, s kterými již spolupracuje, ale i obcím, které s participací teprve začínají. Získaná data jsou navíc využitelná dlouhodobě, například při přípravě strategických a územních plánů.