Aktuálním tématem na mnoha radnicích je v těchto týdnech příprava rozpočtu na příští rok. Přemýšleli jste o tom, že vyhradíte část prostředků na participaci? Projekty, které využívají participaci občanů, jsou rozšířené po celém světě a na popularitě získávají i u nás. Pro řadu z nich se participace stala nedílnou součástí plánování rozvoje měst. Zcela automaticky s ní pak počítají i při přípravě veřejného rozpočtu.

Nové parky i budování komunity

Jedním z míst, kde má participace pevné postavení v plánování veřejného rozpočtu, je portugalské přístavní město Cascais. Hlasování o projektech navržených občany se zde účastní více než třetina všech obyvatel. V prvním ročníku, který se uskutečnil v roce 2011, jich přitom hlasovaly pouhé čtyři procenta. Díky přínosu pro občany i radnici se však brzy stal jedním z ústředních témat tamní komunální politiky.

Jedním z největších projektů participativního rozpočtu v současnosti se pak může pochlubit Paříž. Poprvé ho vyzkoušela v roce 2014 a po úspěšných prvních dvou ročnících se rozhodla do participativního rozpočtu vyhradit 100 milionů eur. V Paříži během prvních tří ročníků vzrostl počet přímých účastníků hlasování více než dvojnásobně.

K jakým účelům participativní rozpočet slouží? Peníze, o jejichž přerozdělení hlasují samotní občané, se nejčastěji dočkají využití v podobě rekonstrukcí veřejných prostor, výstavby dětských hřišť, sportovišť či výsadby zeleně. Dává přitom občanům možnost rozhodovat skutečně o záležitostech, v nichž jsou kompetentní rozhodnout mnohdy lépe než radní nebo úředník. Vychází z jednoduché myšlenky – místní nejlépe vědí, jak vlastní čtvrť či obec zlepšit, zpříjemnit nebo ji naopak zbavit nežádoucího boláku ve veřejném prostoru.

Ne vždy a ne všude ovšem participativní rozpočet slouží pouze ke zvelebování sousedství. Například v portugalském Cascais také často občané využívají prostředky z participativního rozpočtu pro nákup vybavení do komunitních center, pomůcek do škol nebo pro pomoc handicapovaným občanům. Podobně i občané Paříže hlasovali pro podporu výstavby umýváren pro bezdomovce nebo pro založení sdílených městských zahrádek.

Slouží i při delším plánování

Ve městě Čcheng-tu, metropoli čínské provincie Sečuán, se pro změnu rozhodli při sestavování rozpočtu nabídnout občanům, aby myšlenku participace využili i k financování dlouhodobějších projektů. Prostředky vyhrazené pro participaci mohou využít jako základní vklad pro půjčku, která ve střednědobém horizontu umožní realizovat i složitější návrhy. Některá města v Brazílii ze stejného důvodu připravují projekt participace pro celé volební období. Chtějí tak dát občanům možnost rozhodovat i o závažnějších otázkách a plánovat dále dopředu.

Originálně a úspěšně přistoupilo k participaci také k australské město Melbourne. Když v roce 2014 připravovalo finanční plán na následujících deset let, přizvalo k projednávání jeho podoby také panel celkem 43 občanů. Skládal se z lidí, kteří v Melbourne bydlí, podnikají a studují. Po dobu tří měsíců se scházeli a na pravidelných setkáních diskutovali o návrzích rozpočtu. Díky desítkám hodin diskuzí a rozvažování priorit byli schopni v některých případech najít řešení, které odborníky při sestavování rozpočtu nenapadlo. Finanční plán dlouhodobého rozvoje města tak veřejnost významně ovlivnila, a to celkem v jedenácti bodech. Občané tak pomohli výrazně zefektivnit rozložení částky přesahující čtyři miliardy australských dolarů. Radnice zase získala jejich důvěru a podporu.

Německá cesta k úspoře

Participativní projekty rozvíjí také více než stovka měst v Německu. Zažitý stereotyp o našich západních sousedech říká, že jsou spořiví a podobně jako Češi rádi hledají kvalitu za rozumnou cenu. Nepřekvapí proto, že specifikem německé participace je úspora veřejných financí. Například ve městě Solingen, kterému v roce 2010 hrozil bankrot, se rozhodli radní požádat přímo občany, aby navrhovali způsoby, jak zkrátit zbytečné výdaje. Město připravilo specializovanou webovou stránku, kam mohli lidé vkládat své nápady. Ostatní občané, radní a úředníci je pak mohli komentovat a diskutovat o tom, zda a za jakých podmínek je lze provést. Tato iniciativa spustila velkou veřejnou diskuzi o úsporách veřejných prostředků a v jejím důsledku město za rok 2010 ušetřilo celkem 44 milionů eur.

Rok s participací

Většina participativních projektů v Evropě i v České republice ovšem kalkuluje s ročním obecním rozpočtem. Celý projekt zpravidla započne na jaře, kdy občané dostanou prostor navrhovat zlepšení podle předem stanovených podmínek a do určité částky. Následně radnice či příslušné úřady zhodnotí, zda je možné je skutečně realizovat. Přihlíží se zejména k tomu, zda jsou uvedené náklady skutečně reálné, zda lze projekt skutečně realizovat z technického, vlastnického nebo úředně kompetenčního hlediska a také k tomu, zda něco podobného už nechystá samotná radnice. V létě pak probíhají veřejná setkání, kde mohou navrhovatelé své nápady prezentovat a diskutovat o nich s ostatními lidmi, radními a případně i profesionály, jako jsou například urbanisté či projektanti. Na podzim pak proběhne hlasování a do konce roku schválí zastupitelé ty projekty, které získaly největší podporu občanů a lze je realizovat v rámci stanového rozpočtu pro participaci.

Nemusí jít o závratné částky

Výše částky, která je určená pro participativní rozpočet, se odvíjí od velikosti rozpočtu a toho, jak moc jsou občané v projektu participace angažováni. Již jsme zmínili, že v Paříži mají občané možnost rozhodnout o přerozdělení celých 100 milionů eur. Částku o stejné výši k těmto účelům vyhradil i Madrid. To ovšem neznamená, že participativní rozpočet nemá smysl i s mnohem nižší částkou. Důkazem je velká řada obcí a městských částí i v České republice. Jeho výše se zpravidla pohybuje ve stovkách tisíc až jednotkách milionů korun. Například městská část Praha-Slivenec do něj v letošním roce uvolnila 600 tisíc korun.

V porovnání s městy, jako je Madrid nebo Paříž, se to může zdát málo. Přesto lze za několik set tisíc realizovat projekty, které obec rozsvítí, zatraktivní a vzbudí zájem občanů o dění ve svém okolí. Jak jsme již v úvodu ilustrovali na příkladu města Cascais, i zpočátku drobný projekt se může během několika málo let proměnit ve velké téma. Odhaluje to navíc další velkou výhodou participativního rozpočtu. Není pro něj nutné pátrat po dalších zdrojích financí. Stačí jen využít část současných prostředků a pouze umožnit občanům, aby se sami rozhodli, jak s nimi naloží.