ZPĚT NA AKTUALITY

První velké “pébéčko”v ČR: Moje stopa na Praze 10

11.3.2016

Ve dnech 15. – 26. února 2016 proběhlo historicky první velké hlasování o participativním rozpočtu v ČR. Pod názvem “Moje stopa” jej uspořádala stotisícová městská část Praha 10.

S deliberačním procesem pomáhala nezisková organizace Agora CE. Technické provedení hlasování pomocí unikátní aplikace zajišťovala D21, stejně jako následnou detailní analýzu výsledků a dat. Hlasující mohli udělit až 4 plusové hlasy projektům, které se podle nich mají realizovat, a až 2 minusové hlasy těm, které se jim naopak nelíbily. Výhoda využití systému D21 spočívá v tom, že výsledky nevyjadřují jen míru podpory jednotlivým projektům, ale také míru polarizace, kterou mezi obyvateli vzbuzují. Eliminuje se tak možnost, že by se mezi vítěze dostal projekt, který je sice určitou skupinou výrazně podporován, ale u mnohem větší části hlasujících naopak vyvolává odpor. Díky efektu více hlasů naopak vítězí zpravidla ty projekty, které jsou konsenzuální pro nejvíce lidí. Třiatřicet projektů s rozpočtem od 50 tisíc do miliónu korun se ucházelo o celkovou částku ve výši pěti milionů korun. Do hlasování se zapojilo 5024 občanů.

Nejvíce hlasů obdržela komplexní renovace okolí metra Strašnická, pro kterou se vyslovilo 24% hlasujících. Na finance z pébéčka, jak participativnímu rozpočtu říkáme (z anglického Participatory Budgeting), ale dosáhlo i dalších šest projektů: revitalizace parku Solidarita ve Strašnicích, revitalizace zanedbané části okolí Botiče ve Vršovicích, kultivace nejbližšího okolí významné kulturní památky kapličky Malešice, zvýšení bezpečnosti chodců na tramvajových zastávkách Radošovická a Kubánské náměstí, vybudování sítě cykloboxů pro možnost uzamčení kola na strategických místech Prahy 10, a  konečně projekt multifunkčního altánu v jednom z vnitrobloků Vršovic s názvem Sejdeme se na dvoře.

Občané Prahy 10 hlasovali velmi lokálně – pro projekty v jejich nejbližším okolí.  V každé čtvrti Prahy 10 se na předních pozicích umístily projekty nacházející se v dané lokalitě, s výjimkou Metra Strašnická a Sítě cykloboxů, kterým se podařilo strhnout zájem napříč Prahou 10. Pro všechny zúčastněné strany z toho plyne ponaučení, že bude dobré se v dalším ročníku zamyslet i na “lokalizací volby”, tedy že hlasující budou rozhodovat jen o projektech v jedné z lokalit a vedle toho třeba i o těch “univerzálních”. Pomineme-li jasného vítěze hlasování, u dalších projektů rozhodl v některých případech i počet minusových hlasů –  ve prospěch těch méně kontroverzních. V rámci detailní analýzy výsledků D21 poskytuje také SWOT analýzu, která graficky znázorňuje podporu jednotlivým projektům (rozdělení kvartálů dle barev) a umožňuje odhalit míru polarizace, jíž jednotlivé projekty vzbuzují. Minusové hlasy tak poskytují silnou zpětnou vazbu i navrhovatelům projektů. Sice jim mohou pohoršit, ale také přesně ukáží, od jaké věkové kategorie či obyvatel určité lokality minusy “přišly”.

O “silných” není pochyb, získaly značnou podporu a pouze malý počet hlasujících se k nim stavěl negativně. “Slabé” obecně nebudily pozornost a lidé pro ně ve větší míře nehlasovali. Naopak do kategorie “kontroverzní” spadají projekty, které získávaly nadprůměrný počet plusových i minusových hlasů, jinými slovy mnoha lidem se líbí, ale jiné zneklidňují, provokují, vzbuzují obavy. O “problematických” mají hlasující jasno, nepodporují je a odmítají je nadprůměrnou distribucí minusových hlasů.

Zřejmě největším překvapením hlasování je třetí místo projektu Sejdeme se na dvoře, který je důkazem toho, že když se chce, všechno jde. „Až si příště budete říkat, že něco nemá smysl ani zkoušet, protože nemáte šanci, tak si vzpomeňte. Jde to.“ Nápaditou a velmi proaktivní kampaní navrhovatelka projektu ukázala, že dobrý nápad a odhodlání věnovat svůj čas a energii pro zlepšení okolí má díky pébéčku smysl. A nejen to. Cílem participativního rozpočtování je především aktivně zapojit občany do rozhodovacích procesů, a také zvýšit efektivnost a kredibilitu veřejné správy, vzdělávat občany v oblasti veřejného života, posílit sounáležitost obyvatel s danou lokalitou, zprůhlednit proces přípravy obecních rozpočtů, dosáhnout spravedlivějšího a všem přístupného rozdělování veřejných zdrojů, a v neposlední řadě také potírat vládu elit, klientelismus a korupci.