21.9.2020
Proč volební hru s více hlasy zkusit?
Na volebním systému záleží. Tradiční volební systémy stále více umocňují štěpení společnosti na dva či více táborů, které spolu stále hůře hledají společnou řeč. Ať už jde o systém poměrný, kterým volíme Poslaneckou sněmovnu či zastupitelstva obcí a krajů, či o systém většinový při volbách do Senátu či prezidenta. Přitom jedním z cílů voleb je nalezení určitého konsenzu ve společnosti. Polarizace, která nejen v naší společnosti skutečně existuje, nás často nutí k černobílému pohledu na svět. Díky výzkumu D21 - Janečkovy metody ale víme, že ani u voleb svět není černobílý a že jako voliči většinou máme více preferencí. Buďto se nám líbí více kandidátů či bychom rádi hlasovali pro dvě strany.
Volby do senátu a dilema voliče: koho podpořit v prvním kole?
Senátní volby jsou v několika ohledech v České republice specifické. Až do zavedení přímé volby prezidenta šlo o jediné volby, v nichž jsme jako občané přímo volili konkrétního politika či političku. Volí se v nich dvoukolovým většinovým systémem, což přináší několik úskalí. Účast je zpravidla nižší, a to zejména v druhém kole. Voliči často musí už v kole prvním zvažovat, který z přijatelných kandidátů má největší šanci proniknout do druhého kola. Často tedy hlasujeme pro "menší zlo" namísto pro kandidáta či kandidátku, kterého bychom v Senátu chtěli nejvíce. Co kdybychom ale měli k dispozici více hlasů, a k druhému kolu voleb by nemuselo dojít?
Které strany by měly vést kraj a kdo by měl být jeho hejtmanem či hejtmankou?
V krajských volbách vybíráme jednou za čtyři roky stranu, které to "hodíme". Regionální politika se nicméně od té celostátní v mnohém liší a naše preference mohou být na krajské úrovni podstatně rozdílné. Do hry vstupují i regionální hnutí a uskupení. Vybrat si tu jednu jedinou kandidátku, které dáme svůj hlas, proto nemusí být jednoduché. Co kdybychom ale měli k dispozici více hlasů? Nemuseli bychom spekulovat, jestli má námi nejvíce preferovaná strana šanci dostat se přes 5 procent. Nemuseli bychom vybírat menší zlo. A nemuseli bychom se bát propadnutí hlasu.
