Žákovský dotazník: Co žákům na online výuce v době karantény vyhovovalo nejvíce a nejméně.

Zeptali jsme se žáků a studentů ze základních a středních škol v České republice, jak vnímali přesun výuky do online prostředí. Co jim vyhovovalo a co bylo naopak přítěží. Odpovědělo 1721 žáků. Výsledky nejsou reprezentativní, přesto mohou vedení škol přinést zajímavé postřehy k zamyšlení při zvažování možnosti zavést online výuku doplňkově online výuku do běžného režimu. Kompletní výsledky dotazníku naleznete zde, níže se můžete seznámit s některými zajímavými postřehy z 3. a 4. otázky, co žákům na online výuce vyhovovalo nejvíc a co nejméně.

Co vám na online výuce vyhovovalo nejvíc?

Obecně žákům a studentům vyhovovalo domácí prostředí, možnost vstávat později než do běžné výuky, klid na práci a méně rušivé nebo stresující prostředí (možnost poradit se s rodiči, sourozenci nebo internetem). Někteří studenti uvedli, že v online prostředí se nebáli dělat chyby (oproti běžné výuce, kdy se před spolužáky necítí dobře, když odpovědí špatně). Především starší žáci a studenti vysoce oceňovali svobodu a flexibilitu, že si mohou práci rozvrhnout podle svého a díky tomu mají i více volného času, mohou se ve větší míře soustředit na předměty, které je baví, a kterým se chtějí dále v životě věnovat. Někteří žáci a studenti chválili, že se naučili lépe se učit, pocítili větší zodpovědnost za své vlastní vzdělávání a studium. 

  • Časová flexibilita, samoorganizace času.

  • Zvýšení samostatnosti a zodpovědnosti dětí.

  • Individuální přístup.

  • Pozdější vstávání.

  • Ušetření času na dojíždění.

  • Celý den se věnovat jednomu předmětu. 

  • Více klidu z prostředí domova, lepší soustředění, více soukromí.

  • Snížení pocitu studu při dotazování při výuce.

  • Přímý kontakt s učiteli formou například videohovorů. 

  • Možnost dělat chyby a ptát se. 

  • Možnost věnovat více času předmětům, které žáky baví. 

Postřehy z dotazníku:

“Možnost si určit, co kdy budu dělat. Taky mi to, vzhledem k tomu, že jsem ve třeťáku a příští rok už polovinu těch předmětů mít nebudu, umožnilo nestresovat se třeba s ohybem na optické mřížce nebo s chemií. Spousta předmětů ve třeťáku učí věci, se kterými se 90 - 95 % studentů znova nesetká. Přechod na online výuku mi dovoluje nevěnovat se těm, které považuji za nedůležité pro sebe a svoji budoucnost.”

“Když vím, že moji učitelé nemají rádi moje názory, nebo jim to nevyhovuje, tak si vypnu mikrofon a řeknu si vše, co se mi nelíbí pro sebe a nikdo to neposlouchá a já jsem spokojen a nejsem naštván.”

“Svoboda, vlastní zodpovědnost, vyšší motivace a to, že se učím tak, aby mi to dávalo smysl. Chvilkami si uvědomuji, jak moc má mysl ze školního prostředí uvadá. Občas se dokonce dostávám do stavu, kdy pro mě známky symbolizují reálné porozumění světu a stávají se mou prioritou. To by akorát znamenalo, že by mě pak čekal veliký pád při střetu s realitou. Reálné porozumění se nedá vynutit. Jediná funkční cesta je silná vnitřní motivace, občas podpořená vnější, když ta vnitřní na chvíli upadá.”

“Že se děti učily i samy, naučily se po sobě kontrolovat úkoly a zodpovědnosti.”

kelly-sikkema-RZamNjYMjU0-unsplash

Co vám na online výuce vyhovovalo nejméně?

Problémy byly často technického charakteru: špatné internetové připojení, nevyhovující nebo nedostatečné vybavení. V rodinách, kde je více sourozenců, byla potřeba skloubit časové a prostorové možnosti (v místnosti, kde probíhala online výuka, mohl být pouze jeden ze sourozenců, aby se vzájemně nevyrušovali). Mladším dětem chyběl přímý kontakt se spolužáky a učiteli. Většina dotázaných proto velmi oceňovala možnost popovídat si nejen o výuce a těšilo je, když učitelé projevovali zájem a ptali se i na věci osobního rázu. Žáci a studenti si také často stěžovali na velké množství úkolů, které bylo nutné dělat “jenom proto, aby se vykázala činnost” a nebyly celkově moc přínosné. Časové rozvržení zadávaných úloh zase nebylo vyvážené - někdy bylo úkolů mnoho, jindy nebylo téměř co dělat.

  • Online výuka neprobíhala každý den.

  • Technická nevybavenost školy.

  • Časté technické problémy u učitelů i žáků. 

  • Přesunutí zodpovědnosti na rodiče.

  • Absence přímého kontaktu s učiteli a spolužáky, socializace. 

  • Chybí zpětná vazba.

  • Běžná docházka je nenahraditelná (interakce s učitelem, prostor pro dotazy.)

  • Rychlost reakce učitele na dotazy byla pomalá.

  • Špatné zadávání úkolů. 

  • Nerovnoměrnost probíraného učiva.

  • Nejednotné využívání více aplikací a platforem. 

  • Příliš mnoho úkolů.

  • Špatné soustředění a nízká motivace. 

Postřehy z dotazníku:

“Přijde mi, že jsem se celkově naučila méně věcí, než kdybych byla ve škole. Někteří učitelé se totiž ozvali až později a neprobralo se tolik látky jako ve škole. Také někteří učitelé nerealizovali online hodiny a vše tak bylo pouze na nás, abychom si věci nastudovali sami.”

“Učitelé asi nebyli domluvení, co a jak, takže jeden týden jsme nedělali skoro nic, další týden kvanta prezentací, on-line testů atd.”

“Trvalo mi se v pohodlí domova přemlouvat do učení. Když jsem ve škole, nemůžu si najít důvod k prokrastinaci. Doma to ale jde velmi snadno.”

“Někdy je složité pochopit, co člověk myslí, pouze z hlasu. Měl jsem pocit, že se musím mnohem více soustředit, abych pochopil, co se učitel snažil vysvětlit.”

Ve srovnání s běžnou výukou mi výuka online: 

obrazek_miri

KOMPLETNÍ ZPRÁVA Z DOTAZNÍKU

Sdílet článek:

Další novinky

Zveme vás na mezinárodní symposium Demokracie v 21. století: Krize nebo příležitost?

Zveme vás na mezinárodní symposium Demokracie v 21. století: Krize nebo příležitost?

Most chce zvýšit zájem o technické vzdělávání pomocí Pébéčka na vybrané ZŠ

Most chce zvýšit zájem o technické vzdělávání pomocí Pébéčka na vybrané ZŠ

V Golčově Jeníkově se 2. ročníku participativního rozpočtu zúčastnila téměř třetina občanů

V Golčově Jeníkově se 2. ročníku participativního rozpočtu zúčastnila téměř třetina občanů
Zobrazit další novinky